Bílá sobota
x
Jaká byla dnešní předvelikonoční sobota?
Klienti u nás mohou kouřit v přestávkách mezi aktivitami a programy. Není dobré odvykat dvěma závislostem najednou - alkoholu a kouření. Co naplat... Včera odpoledne měli klienti pracovní terapii. Chlapi pracovali se dřevem a vyklízeli přístřešek pro nová kola. Jsou to dospělí lidé, tak dostali plnou důvěru samostatné práce. Ale ouha! Náhoda není. Uprostřed terapie jsem se za hochy šla podívat a co nevidím KOUŘÍ! Jak malí kluci měli tendence uschovat svou cigaretu pod lavičku a už otvírali pusu ke své obraně. Chápu to, začátek abstinence je těžký. Ale přece...Řád a pravidla k léčbě i životu patří.
"Jste jak malí kluci", říkám jim. "Dostanete černý zápis za nedodržení řádu.
"Paní Moniko, nešlo by to, omlouváme se...", žebrají.
"Ne, nešlo. Ale jednu šanci Vám dám", napadlo mě v poslední chvíli. Do zítra do rána vymyslíte něco závratného, co by mě oslnilo natolik, že vám černý zápis neudělím. Jinak zítra na ranní dostanete zápis na ranní komunitě, počítejte s ním. Samozřejmě jsem myslela, že hoši vytvoří něco pro komunitu - program, něco uklidí, vymyslí aktivitu.
Vyspali jsme se do nového dne. Nastala ranní komunita. Byla jsem připravená na ledacoc, ale to co přišlo v jejím závěru, to bych opravdu nečekala.
"Moniko, moc se omlouváme, že jsme včera kouřili mimo stanovaný čas...."Přiletěla první pusa, z druhé strany druhá pusa a aby toho nebylo málo, oba muži mi k ní přidali květiny. Stála jsem jak opařená a v ruce dvě nádherné kytice. Jak je dostali ráno v sobotu do domu nevím.
"Tak hoši...dobře, promíjím," řekla jsem, když jsem se vzpamatovala. "Ano, každé ženě udělá květina radost. Nezapomeňte na to ani doma tam venku."
Nezbylo než hochům odpustit. I když moje oslnění přišlo zcela jinak, než bych očekávala, povedlo se jim to. Vskutku netradiční a originální. I když dnes o mě.I toto k léčbě patří.