První jarní den
Je to tady, první jarní den. Dnes jsem po dvou dnech přijela do léčebny. Jedna klientka mě vítá hned za vstupní branou. Všimla jsem si, jak za tu dobu, co jsme se neviděli, rozkvetla. Každý den abstinence je znát. Opuchlý obličej splaskl a tváře začínají dostávat zdravou barvu.
Už ráno mě potěšila sms od jednoho člověka, který mě napsal velmi hezká slova s jarním motivem. Malé radosti jsou krásné radosti. Vlastně ty nejhezčí.
"Moniko, musím vám říct na co všechno jsem přišla..", chrlí ze sebe ona klientka. Mám tyhle chvíle ráda. Není nad práci, která člověka naplňuje. Svítí sluníčko a výhled na Bezděz je nádherně čistý.
"Odpoledne máme terapii venku, přijdete?" ptá se. "Ano, těším se na vás všechny. V tu chvíli proti mě běží náš kocour Pan Šedý. Tahá mě za nohavici a je šťastný, že někdo přišel. Stačím si jen odhodit tašku a spěchám za ostatními na oběd.
Všichni sedí u jednoho stolu, jako jedna "rodina". Naše paní kuchařka nám uvařila výbornou znojemskou s rýží.
Postupně pohlédnu do očí všem klientům, zase jsou ve svém životě o kousek dál. Jedna z klientek přestala dávat reverz.. A všímám si, že se mi dívá přímo do očí. Mám radost ze setkání a všedního dne..